Příběh jaroměřské dubiny začíná patrně někdy v 16. nebo 17. století, kdy byly vypuštěny dva rybníky v místech mezi řekou Úpou a zvolskou strání. Na místě jednoho z nich byly vysázeny duby a tím založen lesík. V polovině 18. století se již muselo jednat o vzrostlý les, protože při dubině byla postavena hájenka, stavení s mansardovým zastřešením (vystavěné zřejmě v roce 1758). Naproti velké dubině byla ještě dubina malá, která si svou pozici drží dodnes. V mapě stabilního katastru z roku 1840 je místo dubiny označováno pojmem fasanerie, tedy bažantnice.
V roce 1872 městská rada vážně uvažovala o tom, že dříví z tohoto lesa použije k různým účelům, nakonec zkraje roku 1873 dospěla k závěru, že jej rozprodá a z utržených peněz vytvoří zúročující fond. Část místních proti tomuto záměru silně protestovala, zejména obyvatelé Jakubského předměstí, kteří dubinu hojně využívali jako výletní místo. Ostatně dubina byla popisována jako krásný háj a místo četných vycházek. V dopise směřovaném radě města tehdy odpůrci kácení mimo jiné uvedli, že se jedná o místo, které jinde pracně budují, zatímco Jaroměř už ho má. Dubina dále podle názoru místních mohla být probírána postupně, a tak vlastně zachována. Nic ale nepomohlo a na jaře roku 1873 byla dubina pokácena a v dražbě prodána. K zemi padlo na 700 statných dubů a mnoho jiných dřevin. Po vytěžení lesa pozbyl smysl i dům hajného, a tak byl stržen a materiál rozprodán. Místo lesa již nebylo znovu osazeno a vznikla zde louka. Tuto událost zapsal ve svých pamětech Václav Hejna.
V roce 2023 přišlo Kolegium hraběte Šporka s iniciativou dubinu obnovit v její historické pozici. Kolegium oslovilo vedení města, které k záměru zaujalo vstřícný postoj. V rámci festivalu Jařinec 2023 došlo k slavnostní výsadbě pamětního dubu v městském parku za účasti dalších zástupců kulturní obce. Smyslem této akce bylo spojit představitele kulturní obce města Jaroměř a nadchnout je pro myšlenku navrácení 150 dubů v duchu rozšířeného hesla: „Co zaseješ, to sklidíš – co sklidíš, to zasej.“ Kulturní spolky a instituce jsou vděčné za peníze, které kdysi pomohly rozvoji města a jeho kultury, a uvědomují si, že kultura potřebuje svoje duby do budoucna, třeba i jako záložní zdroj financí. Dub je zároveň symbolem trvanlivosti, dlouhověkosti a síly, vlastností, které bychom si pro kulturu přáli.
Slovo kultura navíc pochází z latiny a znamená „to, co je třeba pěstovat“. Kultura znamenala původně pěstování užitkových plodin a až jako metafora se stala péčí o duši. Proto se dodnes kultura pěstuje. Tyto duby by tedy měly sdělovat, že o kulturu je potřeba pečovat, aby byla silná a plodná, a že když něco dobrého pokácíš, třeba i s dobrým úmyslem, měl bys to zase vysadit.
Jednání o výsadbě nebylo zcela hladké a oproti původnímu záměru vysadit stromy v roce 2023 byla celá akce odložena na rok 2024. Výsadba dubiny byla spojena s budováním cyklostezky a činností Dobrovolného svazu obcí Kladská stezka. Dne 19. listopadu 2024 tak za spolupráce Technických služeb města, Kolegia hraběte Šporka v osobě Matěje Kubiny a Kladské stezky, jež dodala stromky, bylo opětovně vysázeno kulturní obcí města 150 dubů do jejich historické pozice.
Iniciativu Kolegia hraběte Šporka dále finančně podpořily symbolickou částkou 700 Kč:
MKS Jaroměř, Městské muzeum Jaroměř, Společnost železniční výtopna Jaroměř, TJ Sokol Jaroměř, LD Maminy a zcela nezištně částkou 1 500 Kč pan Jaroslav Martinec.
Napsat komentář