Jařinec od počátku dodnes

V roce 2019 oslavil literárně-dramatický obor ZUŠ Františka Antonína Šporka v Jaroměři výročí 30 let od svého založení. Zakladatelka jaroměřského dramaťáku Jarka Holasová tehdy iniciovala velkolepou oslavu, která vrcholila prvním ročníkem Jařince. Kolegium hraběte Šporka –⁠ nerozlučná komunita Jarčiných absolventů i tehdy ještě aktivních žáků si brzy uvědomila, že organizace festivalu je jednou z mála cest, jak spolu dále tvořit, i když na vlastní umělecké počiny už jim čas nezbývá.

2019

První ročník Jařince byl skutečně spíše oslavou dramaťáku a program byl sestaven zejména z jeho vlastních inscenací. Přesto se už tehdy pokusil organizační tým vnuknout mu téma: oslava jara, které je v květnu už v plné síle, a s ním přicházející sezony venkovních kulturních akcí. Logicky do jeho struktury prorostly také ozvuky Máchova Máje. Už v prvním ročníku navázal festival jedinečnou spolupráci s Uměleckou kolonií Bastion IV a hned bylo jasné, že to Jařinci v Bastionu sluší.

Foto: Roman Ponča

2020–⁠2021

Po prvním ročníku se dramaturgie Jařince logicky přeorientovala z domácích zdrojů na pozoruhodné alternativní umělce, kteří by jinak do Jaroměře nenašli cestu. Jakékoliv pokusy o organizaci dalšího festivalu však na dva roky překazila celosvětová pandemie. Z té nakonec vzešla rarita a v jednom z oken rozvolnění se uskutečnil Zářinec. Tentokrát k oslavě toho, že se vůbec můžeme všichni potkat. A vlastně ještě jeden důvod k oslavě tu byl –⁠ v roce 2021 uběhlo 100 let od chvíle, kdy se v Jaroměři začalo hrát loutkové divadlo. Oživlá výstava k tomuto výročí zahájila nový jařincový trend, tedy věnování každého ročníku jedné významné kulturní události či osobnosti v dějinách města.

Foto: Lukáš Veselý

2022

Během třetího ročníku vzdalo Kolegium hraběte Šporka svému městu hold skrze performance Kamenná hlava inspirovanou jednou z jaroměřských pověstí.

Foto: Lukáš Veselý

2023

Čtvrtý ročník připomněl smýcení jaroměřské dubiny z roku 1873 – tehdy pokácený les čítající přibližně sedm set dubů nebyl městu nikdy navrácen. Sto padesát let od této události zasadilo Kolegium hraběte Šporka společně s dalšími účastníky jaroměřského kulturního života v Masarykových sadech dub uherský, který připomíná smýcení tohoto lesa, vděk za finance, jimiž stromy přispěly k prosperitě města, a zároveň připomínají potřebu zdroje dubů jako jakéhosi kulturního fondu do budoucna.

Foto: Lukáš Veselý

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *